POVINNÁ ČETBA

Případ dr. Mejzlíka

Tato povídka je o panu Mejzlíkovi, který začíná na policejní stanici. Jednou v noci chytne zloděje. Láme si hlavu s tím, jestli to byla předtucha, telepatie nebo jen náhoda, že šel zrovna do té ulice, kde byl on. Nakonec si řekne, že to byla náhoda a kousek toho pozorování a logiky.

Modrá chrysantéma

Vypráví o Kláře, bláznu vesnice, ve které žila. Jednou si to mašírovala ulicí a v rukách měla kytici. Na první pohled to byla obyčejná kytice z kopru. Fulnius, který šel toutéž ulicí co Klára, se jí snažil vyhnout. Klára k němu však přiběhla a chtěla mu dát hubičku. Fulnius si v té chvíli všiml, že mezi obyčejným koprem je neobyčejná květina - modrá chryzantéma. Jelikož takovou květinu nikde neviděl, podal Kláře korunu a zeptal se jí, kde ji vzala. Klára jen zahýkala. Fulnius tedy běžel za starým knížetem s modrou chryzantémou. Všechno mu řekl a dohodli se, že musí najít místo, kde ta květina roste.
Kláru si k tomu vezmou na pomoc, aby jim ukazovala směr cesty. Klára jim však utekla, takže museli dobrou hodinu čekat, než se zase objevila s náručí plnou chryzantém. Nasedli tedy do kočáru a jezdili a hledali, kde by mohla být. Jelikož z Kláry nic kloudného nedostali, pro ten den hledání skončilo. Další den povolali četníky a ti prohledávali v okruhu tří kilometrů zahrady, kde by se chryzantéma mohla objevit. Hledání bylo však neúspěšné.
Fulnius pátrání po modré chryzantémě vzdal a odjížděl pryč. Seděl ve vagónu, který se pak rozjel a Fulnius začal brečet, že nikdy neuvidí modrou chryzantému. Po chvíli vykoukl z okna a v to se mu zazdálo, že uviděl něco modrého. Zatáhl za poplašnou brzdu a když se ho konduktér ptal, co že se děje, vymluvil se na to, že něco ve vesnici zapomněl. Zaplatil pokutu a v naději, že z okna uviděl modrou chryzantému, se odebral po trati a hledal, kde to modré viděl. Po chvíli došel na okraj jedné zahrady a uviděl tam trs modrých chryzantém. Byly tam poslední dvě. V tom z chalupy vyběhl její majitela, co že tady Fulnius dělá, když je na trať přísně zakázáno chodit a že to říká tadyhle tahle cedulka a ukázal na ceduli na sloupu, kde bylo napsáno: "Po trati se choditi zapovídá". Chtěl po hlídači, aby mu ty chryzantémy prodal, ale ten ho "odvelil", ať si jde po svých a že mu nic neprodá. Fulnius si tedy sedl na trať s tím, že není nikde psáno, že se tu nesmí sedět. Hlídač jen zavrtěl hlavou a odešel. Fulnius v té chvíli poprvé v životě kradl. Vyloupl ze země oba trsy. Doma se o ně pak staral. Hýčkal si je a byl šťastný, že se mu podařilo modré chryzantémy najít.

 Paní Myersová vykládá za peníze karty, což je podezřelé panu Mac Learymu - detektivovi, který tam pošle svojí ženu. Ta se vydává za svobodnou a kartářka ji předpoví, že se vdá do zámoří. Věštkyně je odsouzena a po roce detektiv řekne soudci, že se věštba vyplnila.
 

Jasnovidec

Státní návladní Klapka jde za jasnovidcem, který čte ze zavřené obálky, ale omylem místo dopisu vraha dá do obálky svůj rukopis. Charakteristika nebezpečného vraha se hodí i na něho.

                                                Tajemství písma  

 Novinář Rubner jde udělat článek o grafologovi Jensenovi a ukáže mu dopis své ženy. Jasnovidec ji vylíčí v hrozném světle. Rubner doma ženu šikanuje, ale v hospodě mu chlapi řeknou, že Jensen je lhář.

 Naprostý důkaz

Experiment prof. Rousse

 Auto přejelo opilou žebračku a nikdo si nevšiml, co je to za auto. Až básník napsal báseň o ňadrech ženy a podle toho poznal Mejzlík SPZ vozidla 235.

 

Případy pana Janíka

Janík byl obchodník s papírem, co se vždycky do něčeho připletl. Jednou se připletl k nalezení mrtvoly, podruhé omylem vzal peněženku s padělky, potom se zase dostal na tajnou schůzi nějaké partaje. Policie mu nabízela místo, ale on nechtěl a vymluvil se na to, že by byl špatným policistou, když nepoznal, že ho společník ve firmě okrádá.

Prof. Rousse je Američan, co dělá vědecký experiment se slovy - řekne slovo a klient musí říct první slovo, co ho napadne. Tak usvědčí vraha Suchánka a zjistí, kde schoval mrtvolu.

Ztracený dopis

Ministr spravedlnosti dostal domů tajný dopis, ale neví, kam ho schoval. Schoval ho totiž do knihy v jiné místnosti, když chodil v noci náměsíčně po domě.

Pád rodu Votických

Archivář Divíšek přišel za Mejzlíkem, aby mu rozřešil historickou záhadu z doby Jiřího z Poděbrad. Kateřina, žena Petra Berkovce se spustila s jeho bratrem Jindřichem, proto svého manžela zavraždila, a její otec zabil ji, aby nešla na šibenici a v souboji zabil i Jindřicha. Král ho neodsoudil, ale poslal před Boží soud.
 

 Případ Selvinův

 Básník Unde se ujímá případu vraha Selvina, který je odsouzen za vraždu tetičky. Po 7 letech je osvobozen a vydírá básníka, že se přizná k vraždě a tím básníka znemožní, protože ten udělal karieru na osvobození nevinného a básník platí.

 

 Šlépěje

Rybka šel ulicí a uviděl stopy ve sněhu, které nikam nevedly, zavolal policii, ale stejně se nic nevyřešilo.

Kupon

Minka s Pepou sedí v zahradní restauraci a dá se s nimi do hovoru detektiv Souček, který jim vypráví, jak našli vraha služebné (měli lístek od nákupu konvičky, od toho našli paní služebné, měli jméno služebné, našli jejího přítele a nakonec i vraha).

Ukradený spis 139/VII, odd. C

Plukovník přinesl domů tajný spis a schoval ho do krabice na špagety ve spíži. Tam ho ukradl zloděj Andrlík a přišel na to četník Pištora, který místní galerku znal.

Muž, který se nelíbil

V hospodě Na Vyhlídce, kam nechodí moc hostů, je zatčen defraudant Rosner, protože každému se nelíbil, s nikým nemluvil, před lidmi se skrýval a před četníkem vyskočil z okna.

Oplatkův konec

Kriminálník Oplatka měl souchotiny. Vloupal se do pekařského krámu a při útěku zastřelil dva policisty. Na útěku před policií zastřelil ještě další dva muže zákona.
Snažil se odjet vlakem do Benešova. Objevil ho ale strážmistr Závada a Oplatka ho postřelil.
Utekl pryč a zastřelil starého železničáře. Bylo jasné, že Oplatka musí být urychleně dopaden.
Skrýval se v lese a mezitím se sjeli četníci a železničáři z celého okresu, celkem na dvě stě mužů.
Nakonec byl Oplatka (jako zvíře zahnané do rohu klece) zastřelen.

Poslední soud

Devítinásobný vrah Kugler byl při svém posledním zločinu zabit a dostal se do nebe na svůj poslední soud. Bůh mu řekl, co všechno v životě spáchal. Protože ale věděl o Kuglerovi úplně všechno, nemohl ho soudit a určit mu trest - bylo by to nespravedlivé. Proto se toho ujali muži, kteří za života byli soudci. Rozhodli, že Kugler dostane doživotní trest - "peklo".

      Zločin v chalupě  

Muž jménem Vondráček byl obžalovaný z toho, že zabil sekerou svého tchána Františka Lebedu.
Důvodem jeho jednání bylo, že mu tchán nechtěl přenechat pole, které se nacházelo hned vedle Vondráčkova kousku půdy. Vondráček si myslel, že když se tchána zbaví, bude si moci hospodařit podle svého...

Vražedný útok

Když pan rada Tomsa poslouchal rádio, vyrušila ho rána, rozbilo se okno v jeho pokoji. Až za chvilku si všiml, že oknem proletěla kulka, která teď zela ve zdi naproti oknu. Přivolaný inspektor prohlásil, že ho asi někdo chtěl zabít a nechal ho přemýšlet, kdo to mohl být. Pan Tomsa si nejprve nemohl vzpomenout na nikoho, kdo by mohl nenávidět, postupně se mu však začali vynořovat obličeje lidí, kterým kdy ublížil. Poprvé si uvědomil, co všechno svou lhostejností a snad sobectvím způsobil. Druhý den na komisařství prosil, aby se celá záležitost nechala být.

Zmizení herce Bendy

Druhého září záhadně zmizel herec Jan Benda. Celý týden předtím se válel doma, byl špinavý, nechal si narůst vousy, vlasy měl zacuchané. Jeho přítel Goldberg si vzpomněl, že právě druhého se měl začít natáčet film, kde měl hrát Benda tuláka a továrníkova manželka Gréta, se kterou měl Benda poměr, hlavní ženskou roli. Došlo mu, že toho pan továrník využil a Bendu zabil. A že nikdo nepoznal Bendovu mrtvolu? Byl to tak dobrý herec, v tak dobrém převleku, že si všichni mysleli, že je to opravdu nějaký žebrák. 

Propuštěný

Záruba byl po dvanácti letech podmínečně propuštěn z vězení. Když vyjde na ulici, je zmatený, všude kolem je spousta lidí, všechno je jiné než bylo. Chce se dostat na nádraží, aby mohl jet za svou rodinou, ale připlete se do davu, který protestuje proti vládě. Přestože nerozumí slovům, nechá se davem strhnout a jde a zpívá si s nimi. Netrvá dlouho a je zatčen. K soudu už se však nedostal - v noci se snad ze strachu před trestem oběsí. 

Zločin na poště

Četnický strážmistr Brejcha vypráví, kterak vykonal spravedlnost ve věci sebevraždy slečny Helenky. Helenka pracovala na poště a při inspekci se zjistilo, že jí chybějí dvě stovky a ona se z hanby utopila. Brejcha přišel na to, že ty peníze ukradl adjunkt Houdek, aby Helenku propustili a na její místo mohla nastoupit jeho milá, která až do této doby pracovala v Pardubicích. Brejcha svá zjištění nikam nehlásil, zařídil ale, aby se vědělo, že to nebyla Helenka, kdo ukradl ty peníze a Houdka nechal poslat na statek v úplně jiném městě.


 

Rekord

Četník Hejda chytil cihláře, který přehodil širokou řeku kamenem, jímž praštil státkáře, který zrovna bil malého kluka, co mu kradl ovoce. Potom to už nedokázal, protože neměl vztek.